Výmarský ohař
Historie
První známí čistokrevní výmarští ohaři byli odchování velkovévodou Karlem Augustem z Výmaru koncem 18.století. Panství bylo obklopeno hustými lesy bohatými na zvěř, jako jsou jeleni, divočáci, medvědi a vlci. Zanícený myslivec, který lovil velkou zvěř, objevil silného šedého psa, když byl na panství Auersperků. Byl okouzlený mimořádnou silou psů, odvahou a houževnatostí a cítil, že tyto schopnosti by ocenil při svých lovech. Velkovévoda se rzhodl odchováváat tyto psy pro svou radost z lovu. Jako významná šlechtic měl možnost určit, kdo má dovoleno lovit nebo s jakými psy. Jeho chovná smečka a odchovy byly přísně chráněné a vlastnit tyto psy mohli jen členové jeho rodiny nebo přísně vybraní jedinci aristokracie. Nikdo je však nemohl mít jako domácí mazlíčky nebo rodinného společníka.
Do začátku dvacátého století bylo plemeno veřejnosti stále neznámé. V roce 1897 byl založen německý chovatelský klub, který si zadal cíl chovat tyto psy podle přísných pravidel. Mohli ho vlastnit jen VIP osoby. Nebylo jejich cílem toto plemeno rozšiřovat a propagovat na veřejnosti. Chtěli zabránit, aby se toto plemeno dostalo do rukou člověku, který by neocenil jeho vynikající kvality.
O vzniku výmarských ohařů panují četné teorie. Když si to dáte do vyhledávače, máte tam mnoho možností. Jisté je jen to, že výmarští ohaři, kteří tehdy ještě vedli hodně krve tzv. vodicích psů, byli chování již v první třetině 19. století na výmarském dvoře. V polovině století (tedy před počátkem čistokrevného chovu) spočíval chov psů téměř výhradně v rukou myslivců z povolání a lesníků ve středním Německu - především v okolí Výmaru a v Duryňsku, kteří chovali psi většinou jen na základě jejich výkonnosti. Když dny tzv. vodicích psů skončily, křížili tito myslivci a lesníci své psy také s křepeláky a chovali dále tyto křížence. Zhruba od roku 1890 bylo toto plemeno chováno plánovitě a vedeno v plemenné knize. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století začala vyskytovat také dlouhosrstá varieta, i když zpočátku jen ojediněle. Výmarský ohař byl od počátku vedení v plemenné knize chován čistokrevně, v podstatě bez vkřižování jiných plemen, především pointerů. Díky tomu je výmarský ohař pravděpodobně nejstarším německým plemenem ohařů, které se chová již zhruba 100 let čistokrevně.